CELER

Letos jsem se rozhodla, že ze mne bude pilný zahradník a budu naši rodinu zásobovat zeleninkou, ať se jim to líbí nebo ne.

Může za to také počasí, které v lednu spíše připomíná jaro (většinou mě zahradnický záchvat přepadá až tak v březnu). A tak jsem zakoupila sáček se semínky celeru, který se vysévá již koncem ledna (případně začátkem února) aby se stihla předpěstovat sadba pro výsadbu po polovině května. Mám i substrát pro výsevy a tak hurá do toho.

Jsme sice majitelé studeného skleníku, ale tam momentálně přebývají husy Sára a Rudolf, a stejně je tam zima, takže výsevy provedu hezky do květináčku a doma za oknem.

Chytrá kniha praví:

Nároky celeru na světlo jsou vysoké, ještě však snáší světlý stín.

Půda má být bohatá na živiny, humózní a udržovat vláhu.

Bulvový celer předpěstováváme, vyséváme ve skleníku nebo pařeništi. Nízká teplota při předpěstování podporuje rašení. Celer nesázíme příliš hluboko, protože jinak se bulva vyvine nedostatečně.

Ve vrcholném létě za sucha důkladně zaléváme. Nikdy nepoužíváme čerstvý hnůj.

Ochrana proti chorobám a škůdcům: Střídáme plodiny. Jako předplodina se nehodí žádná okoličnatá. Vysbíráváme červy vrtule celerové. Proti dřepčíkům sypeme dřevěný popel.

Hlízy jsou zralé, když vnější listy žloutnou.

Zpracování a uskladnění: Mladé listy se používají čerstvé jako koření do poléveka k masitým pokrmům, vařená hlíza jako salát a do polévek. K uskladnění založíme nemytý celer do lehce navlhčeného písku ve vzdušném sklepě.

LEXIKON UŽITKOVÝCH ROSTLIN