ČERVENÁ ŘEPA

• dobrý zdroj kyseliny listové
• bohatá na draslík
• obsahuje vitamín C
• listy jsou bohaté na beta-karoten, vápník a železo

Červená řepa je známá jako prostředek k posílení imunitního systému a možná i bohatá zásobárna přírodních látek bránících vzniku rakoviny.

Listy této rostliny jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy, kořen řepy se využíval výhradně k léčebným účelům, například proti bolestem hlavy nebo zubů.

Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný. Řepa má ze všech druů zeleniny snad nejvyšší obsa cukru - ve stogramové porci je ho přibližně lžička. Druhově je řepa červená příbuzná s řepou cukrovou, kterou se původně krmil dobytek, ale dnes se pěstuje kvůli sacharóze.

Je zvláštní, že i naložená řepa si poměrně věrně zachovává chuť i konzistenci, nálev jí jen dodává na pikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah věškerých živin - jak vitamínů, tak minerálních látek.

Z hlediska výživy je čerstvě uvařená řepa stejně dobrým, ne-li lepším zdrojem živin než syrová. Obsahuje dokonce vyšší hladinu většiny minerálních látek, zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Zachovává se i dostatek většiny vitamínů včetně vitamínu C a dochází pouze k nepatrnému úbytku kyseliny listové. Někdo si syrovou řepu strouhá do salátu, ale většina lidí dává přednost vařené.